Bílý obklad je praktický a nadčasový, ale někdy mu prospěje drobná vzpoura. V této kuchyni ji představují černobílé botanické motivy z autorské kolekce Da Vinci, volně rozmístěné mezi jednoduchými bílými obklady. Rostliny, květy a listy nepokrývají celou stěnu – objevují se jen tu a tam jako malé kresby nalezené mezi stránkami herbáře.
Dekory jsou na keramiku přenesené technikou sítotisku a následně vypálené v keramické peci. Kresba je díky tomu jemná a opakovatelná, ale zároveň odolná a vhodná pro běžné použití na kuchyňské stěně. Kombinace několika dekorovaných kusů s cenově dostupným jednobarevným základem umožňuje vytvořit osobitou plochu, aniž by bylo nutné pořizovat vzorovaný obklad na každý metr čtvereční.
Co je sítotisk na keramice?
Při sítotisku se keramická barva přenáší na glazovaný obklad přes jemnou šablonu. Motiv se potom vypálí při vysoké teplotě, takže se spojí s povrchem dlaždice a při běžném čištění se nesmývá. Technika umožňuje zachovat tenké linie kresby a opakovat stejný dekor v celé sérii.
Oproti ruční malbě je sítotisk méně časově náročný, a proto také cenově dostupnější. Ruční malba má kouzlo originálu a drobných rozdílů, sítotisk zase přesnost lehké kresby a možnost použít více dekorů bez toho, aby se z kuchyňské stěny stal rozpočtový horor o třech dějstvích.
Několik dekorů místo celé vzorované stěny
Princip je jednoduchý: většinu plochy tvoří obyčejné bílé obklady a mezi ně se vloží jen několik kusů s botanickým motivem. Výsledný dojem ovlivní nejen počet dekorů, ale hlavně jejich rozmístění. Příliš pravidelný rastr by z rostlin udělal technické značky; úplná náhoda zase může vytvořit podivné shluky a prázdná místa.
Před pokládkou doporučujeme dekorované kusy rozložit společně se základními obklady a vyfotit si navrženou skladbu. Některé motivy mohou být blízko pracovní plochy a jiné výše v úrovni očí. Dobře funguje nepravidelné rozptýlení, ve kterém se žádné dvě podobné kresby nepotkají těsně vedle sebe a zároveň není patrný mechanický systém.
Tmavá spára jako součást návrhu
V této realizaci mají bílé obklady výraznou tmavou spáru. Ta zdůrazňuje čtvercový formát, propojuje se s černou kresbou rostlin a vytváří na stěně grafickou mřížku. Výsledkem je podstatně výraznější plocha, než kdyby byly stejné obklady spárované bíle.
Světlá spára by naopak hranice dlaždic potlačila a nechala botanické motivy vystupovat na klidnější bílé ploše. Šedá představuje prostřední cestu: rastr zůstane patrný, ale nebude soupeřit s kresbou. Barvu spárovací hmoty je proto dobré vybírat současně s dekory, ne až ve chvíli, kdy řemeslník stojí v kuchyni a trpělivost mu odtéká kýblem.
Jednotný formát usnadní kombinování
Dekorované a jednobarevné obklady mají stejný formát, takže se dají vložit do jedné souvislé plochy bez složitého dořezávání a vyrovnávání rozdílných rozměrů. Přesto doporučujeme objednávat základní i dekorované kusy určené ke společnému použití – podobně vypadající bílá dlaždice od jiného výrobce může mít odlišnou tloušťku, odstín, velikost nebo zaoblení hran.
Černobílé botanické motivy si dobře rozumějí s přírodním dřevem, černými svítidly, bateriemi a spotřebiči, ale také s barevnou kuchyňskou linkou. Protože dekor není vázaný na výraznou barevnost, lze pomocí několika kusů oživit moderní, venkovskou i lehce industriální kuchyni.