Černobílá koupelna může být strohá, elegantní i lehce nostalgická. V této realizaci získává retro charakter spojením tří klasických prvků: bílých metro obkladů se zkosenými hranami, úzké černé bordury a oktagonální dlažby s drobnými černými čtverečky.
Barevná paleta je velmi omezená, povrchy však rozhodně nejsou jednotvárné. Zkosené hrany obkladů zachycují světlo, drobný vzor podlahy vytváří pravidelný rytmus a černá linka vede pohled kolem celé místnosti. Výsledkem je koupelna, která odkazuje ke starým městským interiérům, ale nepůsobí jako historická rekvizitárna.
Metro obklad není jen bílý obdélník
Pro charakter této koupelny jsou důležité především zkosené hrany obkladů. Každá dlaždice má po obvodu fazetu, na které se světlo láme jinak než na rovné středové ploše. I jednobarevná stěna proto získává hloubku a při změně osvětlení se jemně proměňuje.
Reliéf zároveň zvýrazňuje cihlovou skladbu. Obklady nevytvářejí pouze hladké bílé pozadí, ale pravidelný plastický rastr. Právě ten je odlišuje od současných rovných obdélníkových obkladů, které působí klidněji a plošněji.
Černá linka drží celou místnost pohromadě
Úzká černá bordura obíhá koupelnu v jedné výšce a funguje jako vodorovná linka v architektonickém výkresu. Spojuje vanu, umyvadlo i zrcadlo do jednoho celku a současně ukončuje horní část obkladu.
Černé není mnoho, a proto má větší účinek. Stejný princip se opakuje na podlaze v podobě malých čtverečků a na jednotlivých detailech vybavení. Kdyby se přidaly černé stěny, tmavé spáry, černé baterie a pro jistotu ještě havran na vanu, ztratila by kompozice lehkost. Tady černá pouze kreslí osnovu.
Oktagonální dlažba a její malé černé tozzetto
Podlahu tvoří bílé osmihrany doplněné malými černými čtverečky, označovanými také jako tozzetto. Z jednoduchých geometrických prvků vzniká drobný pravidelný vzor, který je tradiční, ale díky černobílé barevnosti stále působí čistě.
Oproti velkým dlaždicím má podlaha více spár a podstatně jemnější měřítko. To jí dodává detail a opticky odděluje podlahu od klidnějších stěn. Černé vložky navíc přesně navazují na borduru, takže vzor nepůsobí jako samostatná dekorace přidaná na poslední chvíli.
Mozaika na síti pokládku usnadní, neschová však chyby
Oktagonální dlaždice s vloženými čtverečky bývají dodávané na síti. Jednotlivé díly se díky tomu nemusejí skládat kus po kusu, ale stále je nutné pečlivě hlídat jejich vzájemné napojení. Vzdálenost mezi dvěma archy musí odpovídat spárám uvnitř archu, jinak se po vyspárování objeví pravidelná síť větších mezer.
Před lepením je vhodné několik archů rozložit nasucho, zkontrolovat návaznost a naplánovat dořezy u stěn, vany a dveří. U drobného černobílého rastru bývá každá odchylka viditelnější než na jednobarevné podlaze.
Spára může obklad uklidnit, nebo rozkreslit
U bílých metro obkladů nemusí být automatickou volbou tmavá spárovací hmota. Ta by zdůraznila každou dlaždici a vytvořila výraznou mřížku, která by soupeřila s černou bordurou i vzorovanou podlahou. Světlá spára naopak nechá vyniknout plastické zkosení hran a udrží stěnu vzdušnou.
Na podlaze lze zvolit o něco tmavší neutrální odstín, který je praktičtější pro provoz a současně nenaruší černobílou kresbu. Konkrétní barvu je vždy rozumné vyzkoušet na malé ploše vedle obou odstínů dlažby.
Na co myslet u zkosených hran
Fazetovaný obklad potřebuje pečlivě vyřešené vnější rohy, ukončení a napojení na jiné materiály. Uříznutím dlaždice zkosená hrana zmizí a vznikne rovný řez, který může být v pohledovém místě rušivý. Je proto dobré předem ověřit dostupnost ukončovacích prvků nebo navrhnout vhodnou lištu.
Také černá bordura musí přesně navázat v rozích a obejít všechny stěny ve stejné výšce. Zdánlivě jednoduchá čára nemá mnoho možností, kam schovat chybu – právě proto působí dobře, když je opravdu rovná.
Retro charakter neurčují jen obklady
Keramický obklad vytváří základ, ale výslednou atmosféru dotvářejí také chromované baterie, umyvadlo na subtilní kovové konzole, jednoduché skleněné police a bílá vana. Všechny prvky jsou lehké a nechávají vyniknout geometrickou skladbu stěn a podlahy.
Stejnou kombinaci obkladů lze pojmout i současněji – například s jednoduchou skříňkou, rovným zrcadlem a úspornými černými nebo chromovanými bateriemi. Metro obklad ani oktagonální podlaha samy o sobě nepředepisují historický interiér. Jsou spíš dobře známou abecedou, ze které lze napsat různé příběhy.